Beskydské toulání II 1.12.

2017-07-24T14:27:53+00:00

Další výprava, tentokrát s bráchou, byla naplánovaná na neděli 1.12..Akce už částečně začala u Petra a Hanky doma, kde jsme ještě s Klárkou a Ondrou hráli Evropu a poté pexeso. Spát jsme šli dřív, jelikož budíček byl nastaven na 5 hodin. Vstávání tak brzo, jak říkal brácha, doslova bolelo. Sbalili jsme se a šli ve čtyřech – Ondra, Klárka, brácha a já – na tramvaj. V 6:15 jsme se rozloučili s Klárkou a Ondrou, kteří jeli domů. S Petrem jsme pokračovali ve vlaku do Kunčic, kde jsme přestoupili a jeli až do Ostravice. Sněhu bylo docela málo. Směr byl po červené na Smrk. Se zvýšující se výškou přibývalo také sněhu. Na prvním rozcestí (Nad Holubčankou) už byly sněhem obalené celé stromy. Ticho a všude plno sněhu byla krásná kombinace. Místy byl výhled na Lysou horu, jejíž vrchol byl trošku zahalen do mraků. U studánky Tajemná Řásnovka doplňujeme zásoby pití a pokračujem dále. Jakmile dojdeme na Smrk-sedlo dáme se po žluto-modré a sestupujeme dolů. Na rozcestí Pod Malým Smrkem se dáváme po kousek po modré a poté už po neznačené lesní cestě po vrstevnici. Po neznačené cestě následuje žlutá, která nás dovede přes Podolánky k rozcestí Kociánka, kde se dáváme po modré. U Bařin si dáváme svačinu a pokračujeme až na Čertův Mlýn(1205m n. m.). Neustále bylo nádherné ticho. Dále pokračujeme dolů do Kunčic p. Ondřej. po červené. Poslední zastavení je u pramene Leopoldka, kde opět nabíráme vodů a poté sestupujeme strmější cestou dolů. Sešlap po sněhu je rychlý a během půl hodiny jsme na nádraži, kde další půlhodinu čekáme na vlak. Bylo už šero, vlak uspávající, a tak jsme se s bráchou střídali v krátkém spánku. Na Svinově jsem se rozloučil s bráchou a tím výprava více, méně skončila.