Keprník 18.5.

2017-07-24T14:27:53+00:00

Dne 18.5.2013 jsme s Ondrou a s Vojtou vyrazili na další výšlap. Po dlouhém odkládání Keprníku se mi zdál tento vrchol jako vhodný. Po příjezdu na opavské nádraží, kde nás zavezl Vojtův taťka (díky) jsme šli koupit jízdenky a poté nasedli do vlaku. S vlakem jsme se rozloučili v Jeseníku, kde na nás čekal autobus, kvůli vlakové výluce. Ten nás zavezl na Ramzovou a z ní nás čekala už jen pěší cesta směrem na Šerák. Bylo zataženo, mlha, občas vysvitlo slunce. Posílení hroznovými cukry se nám cesta nejevila jako náročná. Cestou jsme míjeli lanovku, která vedla na Šerák. První zastávka na pití byla asi v půlce cesty na Šerák. Cestou chvilkama pršelo, a tak se po klouzavých kamenech šlo špatně. Na Šeráku, v Chatě Jiřího na Šeráku jsme si dali teplou zelnou polívku a poté pokračovali směr Keprník, který byl od chaty vzdálen rovné 2km. Cesta na Keprník nebyla, až na krátký úsek, nijak náročná. Cestu znepřijemňoval silný vítr. To jsme ale nečekali, co nás bude čekat přímo na vrcholu. Díky větru jsme se mohli postavit zešikma a nechat se jím udržet. Chvilku jsme přemýšleli, jestli zkusit první vlak, přesněji autobus, který měl jen 12:40, nebo zajít na čaj do chaty a jet vlakem v 16:40. Zvítězila první možnost, tedy zkusit dojít na zastávku vzdálenou 7km za asi hodinku. Kde nebyla cesta moc kamenitá jsme běželi. Cestou dolů jsme už potkávali dost turistů, kteří se i přes nepřízeň počasí odhodlali vydat na nějakou tu túru. Nakonec jsme autobus stihli. Cestou vlakem jsme se doplnili energii hroznovými cukry. Na opavském nádraží nás vyzvedla Ondrova mamka (díky) a tím naše keprníková výprava skončila.