Králický sněžník 15.2.

2017-07-24T14:27:53+00:00

Po roce se opět s taťkou vracíme na náš oblíbený vrchol – Králický sněžník (1423).Vyrážíme autem v sobotu 15.2. z chaty ve Vojtíškově. Před půl 9 dorážíme k chatě Na Návrší a vydáváme se vstříc našemu vrcholu. Počasí vypadá dobře – sice z většiny je zataženo, ale občas se ukáže slunce a vrcholky jesenických vrcholů jdou krásně vidět. Ze začátku jdeme lesem, za chvilku ale cesta lesem končí, a tak se nám naskytují pěkné výhledy na Praděd, Šerák, Keprník a další. Zde potkáváme první skupinku tří turistů, kteří se už brzo ráno vracejí ze Sněžníku. Po asi dvou kilometrech se napojujeme na modrou stezku, která vede místy i v Polsku. Naskytne se nám krásný Králický sněžník a stejně jako loni, je včetně stromů bílý a zářivě osvětlený sluncem. Vytahuji foťák a začínám fotit. Sněhu není tuhle zimu mnoho, a tak se jde příjemně. Boříme se maximálně po kotníky a to jen v místech, kde je sníh navátý. Cesta je z většiny vyšlapaná, nebo uježděná běžkami. Začínají se vyskytovat stromy obalené sněhem. Konečně nastává úsek s výhledy a já nedávám foťáku odpočinout. Je sice zataženo, ale výhledy jsou krásné. Procházíme kolem pramenu Moravy. Nezdržujeme se a vodu nabereme při zpáteční cestě. Začalo silně foukat a také se začalo zatahovat. Než vyjdeme na vrchol, je viditelnost minimální, téměř žádná. Koukneme na ceduli a vracíme k pramenu s větrem ve tváři. Jakmile sejdeme k prameni, je stejné počasí, respektive viditelnost a oblačnost, jako když jsme šli nahoru. U pramene nabíráme skvělou vodu a potkáváme větší skupinku, která to má namířeno do Polska. Cestou zpátky se ještě stavujeme k slůněti. Začínáme potkávat čím dál, tím více turistů. Jakmile sestoupíme na místo, kde je hezký výhled na Sněžník, vidíme, že je opět osvícen sluncem. Po chvilce docházíme k autu a v 11 hodin vyjíždíme z Návrší.