Skřítek-Karlová studánka 20.4.

2017-07-24T14:27:53+00:00

Po dlouhé době, kdy jsem byl naposledy na horách, mi už začaly chybět,a tak jsem se rozhodl v sobotu večer, že někam další den vyrazím. Vybral jsem si můj oblíbený hřeben v Jeseníkách. Taťka mě ráno zavezl na Nákladní, od kud jsem pak jel sám autobusem. Bylo stále zamračeno, ale já věřil, že se meteorologům předpověď vyplní a bude polojasno. Asi 20 kilometrů od Skřítku stále pod mrakem. Najednou se ale začla obloha protrhávat a vysvitlo slunce. Než autobus dorazil na Skřítek, bylo téměř jasno. Počasí jsem si zatím pochvaloval. Než jsem dorazil po zelené k místu, kde jsou první výhledy, začalo se opět zatahovat. Naštěstí se nezatáhlo úplně. Zkouším neznačenou cestu, která vede přes velké kameny a kde jsou výhledy na jesenické vrcholky. Pod Ztracenými skalami se napojuji na značenou cestu, po které pokračuji dále. Na skalách si dávám první fotozastávku a zde potkávám další turisty, prvními turisty byl mladý pár se stanem kousek pod skalami. Po focení pokračuji dále na vrchol Pecny. Jakmile se dostanete zde, další výraznější stoupání vás už nečeká a můžete si užívat nádhrné výhledy. V tomhle se mi tahle trasa velmi líbí. Ze začátku se zapotíte ale poté si už jen vychutnáváte pohled po okolí. Pokračuji na Jelenní studánku. Cestou sem tam potkám nějakou skupinku nedělních turistů, se kterými se pozdravím. Na Jelenní studánce si dávám svačinu a nabírám 3 litry skvělé vody domů. Je skoro jasno, občas se přes hřeben převalí mohutný mrak. Počasí se však rychle mění. Během chvilky se zatáhne, poté opět vyjasní a tak se to stále opakuje. Cestou se vyhýbám ostrůvkům ze sněhu a kalužím tajícím sněhem vzniklých. Jde se příjemně. Na Vysoké holi se mi naskytá pohled na Petrovy kameny a půlku Pradědu (druhá půlka je schovaná v mracích). Dělám poslední fotky a schovávám foťák. Na Ovčárnu dorážím 2 hodiny před autobusem, který jede z Hvězdy do Opavy. Sjiždět kousek z Ovčárny na Hvězdu autobusem se mi zdá zbytečné a tak částečně zabiju čas tím, že půjdu k Hvězdě pěšky. Cesta se mi zdá nekonečná. Každý úsek je téměř stejný. Jediným plusem je nádherný hustý les. Cesta dolů mi trvá hodinu, a tak ve zbývajícím čase vytáhnu Šťastnou planetu a čtu si do příjezdu autobusu.