Smrk 29.12.

2017-07-24T14:27:54+00:00

Po dvou a půl měsících opět na Smrku. Přes vánoční prázdniny jsem chtěl podniknout nějaký foto výlet. Napsal jsem Adéle a domluvili se, že zajdem na Keprník do Jeseníků. Počasí na čtvrtek, kdy jsme měli jet, nehlásili ideální – déšť. Po promyšlení dalšího termínu a místa jsme datum výletu odložili na sobotu a místo přesunuli na Smrk. Nakonec s námi jela ještě kamarádka od Adély. Jsem rád, že jsme termín přesunuli. Bylo krásně. Škoda jen, že sněhem byly pokryty jen vyšší vrcholky. Pod vrcholy nebylo po sněhu ani památky. Cesta alespoň mi rychle ubíhala a chvíli poté, co začal sníh, začal i můj oblíbený úsek na Smrk, tentokrát byl ještě hezčí, protože byl pokryt sněhem. Opět jsme doplnili zásoby tekutin u Tajemné Řásněnky. Ani jsem se nenadál a už tu bylo Smrk-sedlo. Jako první jsme se šli podívat na Malý Smrk. Přímo na vrchol žádná značená cesta nevede. Po žluto-zelené jsme chvíli šli, ale když alespoň vyšlapaná cesta nebyla k nalezení, vyšli jsme po vykáceném pásu lesa s domněním, že narazíme na Malý smrk. Slunce svítilo, obloha modrá a ze stromů padal sníh, který se ve Slunci krásně třpytil. Při vyšlapavání cesty sněhem jsme se střídali. Místy byl sníh až po kolena. Naše „cesta“ vedla hustým porostem, avšak po nějaké době skončila a opět jsme narazili na další vykácený pás lesa, díky kterému byl krásný výhled na Tatry a Malou Fatru. Pásem lesa jsme stoupali, až jsme dostoupali na nejvyšší bod v blízkém okolí. Na vrcholu se nám od ostatních turistů potvrdilo, že jsme na MalémSmrku. Pojedli jsme, já se snažil něco vyfotit a poté jsme pokračovali v plnění cílů. Cesta zpět nám byla usnadněna (vyšlapána) jinými turisty. Cestou na Smrk jsme míjeli památník Johna Lennona a Jana Palacha ( :-) ). Na vrcholu jsem fotil výhledy na Jeseníky, Ostravu a Lysou horu. Něco jsme pojedli a zkusili parádní, trošku prudší zkratku. Zkratka je dobrá, jen když je sníh. Styl „chůze“ dolů připomínal indiánský běh. Několik metrů po zadku a několik metrů běhu, nebo spíše klouzání a udržení rovnováhy. Zkratka vedla až do výšky, kde se už sníh neobjevoval v takovém množství, jakého je třeba pro „snadnější“ cestu dolů. Kameny byly pokryté ledem, což znepříjemnilo cestu. Ve zdraví jsme doklouzali dolů. V Ostravici jsme zašli do restaurace a poté na vlak.