Lysá hora 27.12.

2017-07-24T14:27:43+00:00

V sobotu kolem 8. hodiny ráno mi volal spolužák, že je právě na Šeráku a že tam jsou zasněžené stromy, modrá obloha, zkrátka nádherně. Tiše jsem mu záviděl. V půl 10 jsem si řekl, proč si vlastně nevyběhnout na západ na Lysou. Rychle jsem se sbalil a po 10. hodině mě taťka vezl do Opavy na nádraží. Ve 13 hodin jsem vystoupil v Ostravici a nahodil tempo. Ze začátku to šlo těžko, neboť asfaltka byla pokryta uježděným sněhem, skoro ledem. Moc jsem se nesmál vracejícím se turistům, kteří občas padali, protože taky budu muset jít stejnou cestou a ještě po tmě. Chvilkami šly z Lysé celé zástupy lidí. Sněhu bylo ze začátku kolem 5 cm, pro začátek dobrý. Jakmile jsem překročil hranici 1150 mnm byly sněhem pokryté i stromy. S oblohou bez mraků to byla nádherná kombinace.

Na Lysou dorážím kolem 14:15. Směrem na Slovensko byla krásná viditelnost. Roháče s Malou Fatrou byly mírně v mracích a připomínaly tak velehory. Ještě když jsem byl doma, jsem si našel na mapě místo, že kterého by měl být krásný výhledový bod na západ slunce. Po chvilce jsem ho našel kousek pod vrcholem. Roztahuji stativ a chvíli čekám. Od západu přicházely mraky, takže západ slunce nebyl ideální. Přesto jsem si vyzkoušel něco nového, co se týče focení panoramat. Po chvilce přišly 2 problémy. Přestával jsem cítit prsty a baterka ve foťáku hlásila vybití. Strčil jsem baterku s rukama do kapes a začal se rozehřívat. Když jsem se rozkoukával po okolí, objevil jsem další krásné místo, tentokrát s výhledem na východ slunce. Vrátil jsem se k foťáku, vložil baterii a pokračoval. Po 5 minutách byla baterie opět plně nabitá. V půl 4 jsem sbalil stativ s foťákem a vydal se na zpáteční cestu. Už byl nejvyšší čas. Jak jsem se později dozvěděl, na vrcholu bylo -14°C. Na takový teplotní skok jsem nebyl dost připraven. Zpáteční cesta mě však dostatečně zahřála. Víc jak polovinu cesty jsem ještě stihl v době, kdy čelovky nebylo potřeba. Kvůli kluzkým úsecích jsem ji raději ke konci vytáhl. Naštěstí se mi podařilo dojít do Ostravice bez pádu, ale párkrát jsem měl co dělat, abych se udržel na nohách.