Noční výstup na Chopok 7.10.

2017-07-24T15:29:02+00:00

První sníh, čas a neskutečná touha po horách nás s Petrem donutila někam zajet. Co víc, přes noc a k ránu mělo být jasno. Sice jsme do poslední chvíle nevěděli, kde by to bylo nejlepší, nakonec nám ale lákavá cena žlutých vlaků pomohla ve výběru.

Na přednášce kupujeme jízdenku a v 6 hodin večer si užíváme pohodlí Regiojetu. Před devátou večerní vystupujeme v Liptovském Mikuláši, kde ještě chvíli čekáme na autobus do Demanovské doliny. Když z autobusu vystoupili poslední cestující, dali jsme se do řeči s řidičem a jeho kamarádem. Ti nám nechtěli věřit náš plán nočního výstupu a do poslední chvíle před vystoupením nás upozorňovali snad na všechna možná nebezpečí. Se slovy, aby se o nás nedozvěděli další den v novinách, se s námi rozloučili a my tak začali naši první letošní cestu na sněhu. Času máme hromadu, tak představa dlouhého čekání ve zpocených věcech na vrcholu nás dost zpomalovala. Po letní výpravě do Vysokých/Nízkých Tater jsme ale měli eso v rukávu. Na Vyšných Priečných je celý den volně přístupné hezké a čisté WC. Pro nás jediné dostupné teplé místo v širokém okolí. Dáváme si zde trochu jídla a když jsme zhodnotili, že času je stále hodně, nabalujeme se do všeho oblečení, nastavujeme budík a leháme na kachličky. Usnul jsem snad rychleji než doma. Hodina spánku celkem bodla. Pokud chceme nějaké noční fotky, měli bychom už bez přestávky jít až na vrchol. Během výstupu se stále otevírala a zatahovala obloha. Čím blíže jsme byli vrcholu, tím okna na noční oblohu byla delší. Na Chopku bylo úžasně. Sice bylo asi -10°C ale bez větru, tudíž se dalo chodit jen v tenké mikině a termotriku. Vylézáme na hromadu kamení, která tvoří vrchol Chopku a užíváme si nepřeberné množství hvězd.   Chopok Bez většího přemlouvání mi Petr pózuje pro noční fotku. Díky za jeho statečnost. Chopok Začíná silněji foukat. Proto po dvou fotkách jdeme zpátky na Kamennou chatu pod Chopkom, kde naštěstí mají otevřenou předsíň. Hledáme si své místo na spaní a na asi 2 hodiny zkoušíme usnout. Už se mi to nedaří tak lehce, jak na záchodech, ale i tak se mi to alespoň na chvíli povede. Budí mě zima, tak kontroluji venku počasí a bohužel to nevypadá slibně. Zdá se, že se přes hřeben valí inverze. Jen občas se ukáží okénka na rozednívající se obzor. V 6 hodin ráno se balíme a vyrážíme na vrchol. Naštěstí se počasí umoudřilo a udělalo se opět krásně. ChopokPočasí nám opět přichystalo krásnou inverzi a dokonce i malé červánky. Prostě nám to zase parádně vyšlo. ChopokChopokChopokChopokdsc_0078Když už jsem necítil prsty na rukou a nohou, byl nejvyšší čas se rozhýbat cestou dolů. Při sestupu se udělalo krásné slunečné ráno a výhledy na Vysoké a Západní Tatry jsme si dost užívali. Co na tom, že jsem se bez návleků bořil po kolena do sněhu. První a nejen první sníh si je potřeba pořádně užít. Na záchodech jsme ze sebe shodili většinu vrstev a pokračovali na autobus do Liptovského, který jsme stihli za 5 minut 12.